• +420 777 132 431
  • info@ragam.eu

Category Archive: aktuality

Prominutí pokut KH

Informace GFŘ
k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
Cílem této informace je shrnutí základních postupů souvisejících s podáním žádosti
o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to zejména ve vztahu k rozšíření
důvodů pro toto prominutí s účinností od 6. 3. 2017.
Tato informace nenahrazuje relevantní právní úpravu prominutí pokut, jejím účelem je
poskytnout plátcům daně výčet základních informací pro správnou aplikaci tohoto institutu.
Relevantní právní úprava
Institut individuálního promíjení pokut za nepodání kontrolního hlášení upravuje speciálně
ustanovení § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Rozsah prominutí a podrobný postup řízení upravuje
Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení a to ve znění
Dodatku č. 1 (č.j.: 26878/17/7100-20118-012287), který nabyl účinnosti dne 6. 3. 20171
(dále jen „Pokyn GFŘ-D-29“ nebo „Dodatek č. 1“).
Pokyn GFŘ-D-29 a tudíž ani tato informace se nevztahuje na pokuty uložené dle ustanovení
§ 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH (pokuty ve výši 1 000 Kč) ani dle § 101h odst. 2 a 3
zákona o DPH (pokuty ve výši „až 50 000 Kč“ a „až 500 000 Kč“).
Základní podmínky
Pro možnost prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši stanovené Pokynem
GFŘ-D-29 musí být splněny následující podmínky:
1. Za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením byla uložena pokuta:
– 10 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH – za podání kontrolního
hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy správce daně,
– 30 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH – za nepodání kontrolního
hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v kontrolním
hlášení, nebo
– 50 000 Kč dle § 101h odst. 1 písm. d) zákona o DPH – za nepodání kontrolního
hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
2. K nesplnění povinností, za které byla uložena pokuta, došlo z některého
ospravedlnitelného důvodu, který je vymezen v části II. 3. A.- Pokynu GFŘ-D-29 – viz
také bod 3 této Informace.
1
Pokyn je zveřejněn ve Finančním zpravodaji číslo 3/2017, který je k dispozici
na http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj/2017/financni-zpravodaj-cislo-3-2017-27938.
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 2 (celkem 7)
3. U daňového subjektu nebyly naplněny podmínky vylučující možnost prominutí pokuty
ve smyslu části II. 2. A. Pokynu GFŘ-D-29 – viz bod 2 této Informace.
4. Daňový subjekt podal žádost o prominutí pokuty a uhradil správní poplatek ve výši
1.000 Kč.
5. K podání žádosti o prominutí pokuty došlo nejpozději do 3 měsíců ode dne právní
moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu –
viz bod 1 této Informace.
1. Podání žádosti a poplatková povinnost
Správce daně rozhodne o případném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení
na základě žádosti daňového subjektu. Žádost se podává u správce daně věcně a místně
příslušného správě daně (v době podání žádosti o prominutí), ke které se váže pokuta,
o jejíž prominutí je žádáno. Podání žádosti o prominutí pokuty není formulářovým podáním
a z toho důvodu není stanoven povinný formát ani struktura takového podání (znění
a obsah této žádosti je proto zcela na uvážení žadatele). V této souvislosti proto není
vyžadována ani elektronická forma podání. Pro prominutí pokuty je nicméně podstatné, aby
žádost obsahovala veškeré údaje potřebné pro řízení o prominutí dané pokuty.
Jedná se zejména o identifikaci žadatele (daňové identifikační číslo, jméno a příjmení,
popřípadě název) a samotné určení pokuty (tj. 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč),
o které má být rozhodováno (v této souvislosti se jedná o uvedení čísla jednacího
platebního výměru, kterým byla daná pokuta uložena), precizně popsané důvody, pro
které se žádá prominutí včetně jejich doložení prokazatelným způsobem (pokud je
u jednotlivých bodů ospravedlnitelných důvodů doložení vyžadováno).
Žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení lze podat nejpozději do 3
měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit
pokutu. Platební výměr na pokutu se stává pravomocným:
a) po uplynutí lhůty pro podání odvolání – tato lhůta činí 30 dnů ode dne doručení tohoto
platebního výměru, nebo
b) v okamžiku právní moci rozhodnutí o odvolání proti platebnímu výměru – pokud bylo
takové odvolání podáno – viz bod 4 této Informace.
Pokud tedy k určitému porušení povinnosti související s kontrolním hlášením došlo za období
roku 2016, nicméně platební výměr na pokutu byl subjektu doručen příkladně 14. 2. 2017,
stává se podle výše uvedeného písm. a) pravomocným 17. 3. 2017. Podání žádosti
o prominutí pokuty je následně možné učinit nejpozději 19. 6. 2017.2
2
Pravidla počítání času upravuje ustanovení § 33 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 3 (celkem 7)
Žádost o prominutí příslušenství daně obecně podléhá správnímu poplatku ve výši
1 000 Kč. Správní poplatek lze uhradit obecně jakýmkoli způsobem pro placení daní3
zejména:
a) bezhotovostním převodem
b) v hotovosti
c) kolkovými známkami
Opakovaná žádost
Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před
účinností Dodatku č. 1, a této žádosti nebylo vyhověno z důvodu, že nebyl naplněn žádný
z ospravedlnitelných důvodů uvedených v původním znění Pokynu GFŘ-D-29 (body 1 až
10), má možnost podání opakované žádosti dle aktualizovaného pokynu GFŘ-D-29.
Při podání opakované žádosti není v dané záležitosti vyžadováno uvedení nových
důvodů oproti důvodům uvedeným v původní žádosti a současně ji lze podat i před
uplynutím 60 dnů od oznámení zamítavého rozhodnutí, nicméně toto platí pouze pro
situace aktuálně nastalé v přechodném období mezi původní verzí pokynu GFŘ-D-29 a jeho
novelizovanou verzí.
V případech, kdy plátce nebude moci podat opakovanou žádost o prominutí pokuty z důvodu
uplynutí 3 měsíční lhůty ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto
o povinnosti uhradit pokutu, nelze související pokutu za nepodání kontrolního hlášení
v zásadě žádným způsobem prominout, neboť původní zamítavé řízení o prominutí pokuty
z těchto důvodů nelze obnovit ani přezkoumat (ve smyslu ustanovení § 117 a následujících a
§ 120 a následujících daňového řádu).
Doplnění žádosti
Daňový subjekt, který podal žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení před
účinností Dodatku č. 1, a o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto, nemusí žádost doplňovat
o uvedení některého nově doplněného ospravedlnitelného důvodu. Správce daně o žádosti
bude rozhodovat již podle aktualizovaného pokynu GFŘ-D-29.
2. Vylučující podmínky pro možnost prominutí pokuty
Správce daně v rámci řízení o prominutí pokuty prvotně posoudí, zda lze žádosti o prominutí
pokuty vůbec vyhovět, neboť příslušenství daně nelze prominout, pokud daňový subjekt
nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu v posledních 3 letech závažným
způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Definice závažného porušení
daňových nebo účetních předpisů je uvedena v bodě II. 2. A. na str. 3 Pokynu GFŘ-D-29
(příkladně se jedná o osobu, která má nebo měla status nespolehlivého plátce apod.).
3. Rozšíření ospravedlnitelných důvodů
Dodatkem č. 1 došlo k rozšíření Pokynu GFŘ-D-29 zejména o další rozsah
ospravedlnitelných důvodů, při jejichž naplnění lze uplatnit institut prominutí pokuty
za nepodání kontrolního hlášení. Konkrétně se jedná o rozšíření tabulky „Ospravedlnitelných
důvodů“ o body č. 11 až 17. Na základě všech nově stanovených ospravedlnitelných důvodů
lze prominout 100 % udělené pokuty, nicméně nadále platí, že finální částka k prominutí
3 Nejčastější dotazy, které se týkají problematiky placení daní vč. čísel bankovních účtů finančních
úřadů, čísla matrik a přečíslí účtů (předčíslím účtu pro úhradu správních poplatků je 3711), jsou
k dispozici na internetu Finanční správy http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/placenidani/
jak-spravne-zaplatit-dan/2016/jak-spravne-zaplatit-dan-v-roce-2017-7003
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 4 (celkem 7)
může být krácena v návaznosti na četnost porušování povinností při správě daní
u konkrétního plátce (daňového subjektu) – viz část II. 3. B. Pokynu GFŘ-D-29.
V této souvislosti uvádíme, že Dodatkem č. 1 byly, kromě jiného, doplněny i tzv. obecné
důvody, které stanovují možnost prominutí pokuty bez ohledu na příčinu pochybení
(viz bod č. 11 a 12). Dále je třeba upozornit, že pokud jsou u daňového subjektu naplněny
podmínky pro prominutí dle bodu 15 a 16, budou tyto uplatněny vždy přednostně. Obecné
a specificky ospravedlnitelné důvody prominutí se navzájem nevylučují, pokud není
u jednotlivých bodů v Pokynu GFŘ-D-29 stanoveno jinak.
Přehled nově stanovených ospravedlnitelných důvodů v Dodatku č. 1:
Bod č. 11 – Za období roku 2016 mohou být prominuta obecně maximálně 2 pochybení
vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení a zakládající vznik pokuty
ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč.
Do období roku 2016 spadají pokuty, respektive pochybení, v návaznosti
na datum dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro podání kontrolního
hlášení. V případě pokuty ve výši 10 000 Kč je rozhodný okamžik uplynutí lhůty
podle ustanovení § 101e a § 101f zákona o DPH, tj. lhůty, kdy mělo být
kontrolní hlášení podáno. Pokuty ve výši 30 000 Kč a 50 000 Kč se zařadí
do období toho kalendářního roku, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená
výzvou správce daně dle § 101g odst. 1 a 3 zákona o DPH.
Příklad 1: Plátce nepodal kontrolní hlášení za měsíc prosinec 2016 (nebo
poslední kalendářní čtvrtletí roku 2016) v zákonem stanovené lhůtě 25. 1. 2017,
ale až v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván (vznik pokuty
ve výši 10 000 Kč). V uvedeném případě se nejedná o pochybení spadající
do období roku 2016, neboť den po marném uplynutí lhůty – 26. 1. 2017 spadá
již do roku 2017. Tato pokuta bude moci být prominuta za podmínek
stanovených bodem č. 12.
Příklad 2: V případě vzniku pokuty 30 000 Kč nebo 50 000 Kč je podstatný
okamžik uplynutí dané lhůty zakládající vznik předmětné pokuty bez ohledu
na skutečnost, do kterého období spadala související povinnost podání
původního kontrolního hlášení. Příkladně pokud byla v souvislosti s povinností
podat kontrolní hlášení za listopad 2016 vydána výzva ke změně, doplnění
nebo potvrzení původních údajů, přičemž lhůta pro reakci marně uplynula 16. 1.
2017. Dané pochybení proto spadá ve smyslu výše uvedeného rovněž do roku
2017 a možnost prominutí bude posuzována také ve vztahu k naplnění
podmínek bodu 12.
V rámci podání žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního
hlášení může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit obecný ospravedlnitelný
důvod dle bodu č. 11 nebo zda se má uplatnit (při nastalé skutečnosti)
některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1 až 10 nebo 13 až 16.
Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy přednost.
Bod č. 12 – Za období roku 2017 může být prominuto obecně pouze 1 pochybení
vztahující se k plnění povinností u kontrolního hlášení zakládající vznik pokuty
ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč.
Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná
pravidla, jak jsou uvedena v bodě č. 11.
Rovněž i v případě řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního
hlášení vztahující se k roku 2017 může žadatel zvolit, zda hodlá uplatnit
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 5 (celkem 7)
obecný ospravedlnitelný důvod dle bodu č. 12 nebo zda se má uplatnit
(při nastalé skutečnosti) některý z dalších ospravedlnitelných důvodů č. 1
až 10 nebo 13 až 16. Aplikace důvodu podle č. 15 a 16 má však vždy
přednost.
Bod č. 13 – Pokuty ve výši 10 000 Kč a 50 000 Kč vzniklé z důvodu neúčinnosti podání
kontrolního hlášení podaného způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv.
E-tiskopis), mohou být opakovaně prominuty, pokud k danému pochybení došlo
u podání kontrolního hlášení za období leden až prosinec 2016 a současně
za předpokladu, že do vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí pokuty bylo
učiněno platné podání kontrolního hlášení za předmětné období.
Příklad 3: Plátce podal řádné kontrolní hlášení za leden 2016 způsobem
vyžadujícím dodatečné potvrzení (tzv. E-tiskopis), nicméně toto podání nebylo
potvrzeno ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (25. 2. 2016), ale v souladu
s § 71 odst. 3 daňového řádu (např. 26. 2. 2016) a v důsledku toho nebylo
kontrolní hlášení účinně podáno. S ohledem na vzniklou situaci byl plátce
vyzván k podání kontrolního hlášení, což mělo za následek vznik pokuty ve výši
10 000 Kč nebo 50 000 Kč v závislosti na splnění či nesplnění povinnosti
stanovené ve výzvě. Pokud následně došlo k platnému podání kontrolního
hlášení nejpozději do vydání rozhodnutí o prominutí, je možné pokutu
prominout (za předpokladu naplnění všech zákonných podmínek pro uplatnění
institutu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení u konkrétního
žadatele).
Bod č. 14 – Specifický bod pro případy úmrtí plátce, neboť z hlediska právní úpravy
přechodu daňové povinnosti u fyzických osob dle daňového řádu se pro účely
správy daní hledí na zůstavitele tak, jako by žil do dne předcházejícího dni
skončení řízení o pozůstalosti. Daňové povinnosti zůstavitele může plnit např.
osoba spravující pozůstalost.
Pokud by došlo k pochybení zakládající vznik pokuty ve výši 10 000 Kč,
30 000 Kč nebo 50 000 Kč v období ode dne úmrtí zůstavitele do 20. dne
po oznámení o určení osoby spravující pozůstalost správci daně, lze takto
vzniklé pokuty prominout, ovšem pouze za předpokladu, že zůstavitel nemá,
respektive neměl ustanoveného zástupce (nebo jím pověřené osoby) pro účely
plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením.
Bod č. 15 – Specifický bod pro případy, kdy k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu,
že plátci nevznikla povinnost jeho podání. Uplatní se pouze pro období let
2016 a 2017 a to přednostně před ostatními body ospravedlnitelných
důvodů. V případě souběhu situací nastalých z ospravedlnitelných důvodů
uvedených v bodech č. 15 a 16 lze uplatnit v daném roce pouze jeden
z nich.
Příklad 4: Plátce nereagoval na výzvu k podání kontrolního hlášení dle § 101g
odst. 1 zákona o DPH ve stanovené lhůtě důsledkem čehož mu vznikla
povinnost uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč. Pokud následně, tj. po uplynutí
lhůty stanovené ve výzvě, ale během 5 pracovních dnů reagoval na výzvu
k podání s tím, že mu povinnost podat kontrolní hlášení za předmětné období
nevznikla a tato povinnost mu skutečně nevznikla, může být uložená pokuta
zcela prominuta, pokud se jednalo o jediné pochybení do vydání rozhodnutí
o žádosti o prominutí v roce 2016 nebo 2017. Do počtu pochybení za jednotlivá
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 6 (celkem 7)
období roku 2016 a 2017 se nezapočítávají ta, která lze ospravedlnit dle tabulky
ospravedlnitelných důvodů – body č. 1 až 14 a samozřejmě pochybení
související s pokutou ve výši 1 000 Kč.
Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná
pravidla, jak jsou uvedena v bodě č. 11.
Pokud by plátce podal žádost o prominutí 2 pokut za porušení povinností
souvisejících s kontrolním hlášením nastalých za období roku 2016, přičemž
v jednom případě by se příkladně jednalo o obecné pochybení z důvodu č. 11
a ve druhém případě o nepodání kontrolního hlášení z důvodu, že plátci
nevznikla povinnost jeho podání (bod č. 15). Prvotní obecné pochybení se pro
účely naplnění podmínky „jediného pochybení do vydání rozhodnutí o žádosti
o prominutí“ stanovené v bodě č. 15 nezapočítá a současně se bod č. 15
uplatní přednostně. Za daných okolností plátce „vyčerpá“ ospravedlnitelný bod
č. 15 (a tudíž není možné v daném roce uplatnit bod č. 16) a pouze jedno
obecné pochybení dle bodu č. 11.
Bod č. 16 – Specifický bod pro případy, kdy je reagováno na výzvu ke změně, doplnění
nebo potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení po stanovené lhůtě s tím,
že plátce potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení. Týká
se pokuty ve výši 30 000 Kč a uplatní se pouze pro období let 2016 a 2017,
a to přednostně před ostatními body ospravedlnitelných důvodů.
V případě souběhu situací nastalých z ospravedlnitelných důvodů uvedených
v bodech č. 15 a 16 lze uplatnit v daném roce pouze jeden z nich.
Příklad 5: Plátce nereagoval na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení
údajů v podaném kontrolním hlášení ve stanovené lhůtě (a tudíž mu vznikla
povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč). Pokud následně během
5 pracovních dnů podal předmětné následné kontrolní hlášení s tím, že
potvrzuje správnost naposledy podaného kontrolního hlášení, může být tato
pokuta zcela prominuta, pokud se jednalo o jediné pochybení do vydání
rozhodnutí o žádosti o prominutí v roce 2016 nebo 2017. Do počtu pochybení
za jednotlivá období roku 2016 a 2017 se nezapočítávají ta, která lze
ospravedlnit dle tabulky ospravedlnitelných důvodů – body č. 1 až 14
a samozřejmě pochybení související s pokutou ve výši 1 000 Kč.
Pro účely určení období, do kterého nastalé pochybení spadá, se uplatní stejná
pravidla, jak jsou uvedena v bodě č. 11. Pravidla pro upřednostnění bodu č. 16
se uplatní obdobným způsobem jako v případě bodu č. 15.
Bod č. 17 – Specifický bod pro případy, kdy povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč,
30 000 Kč nebo 50 000 vznikla na základě okolností stanovených ve výzvě dle
§ 101g odst. 1 a 3 zákona o DPH doručené pouze na e-mailový kontakt. Platí
pro období od 1. 1. 2016 do 15. 2. 2017, přičemž je možné opakované
uplatnění tohoto ospravedlnitelného bodu.
Tento bod zohledňuje zrušení ustanovení § 101g odst. 5 zákona o DPH
Ústavním soudem (nález sp. Zn. Pl ÚS 32/15, ze dne 6. 12. 2016 – zveřejněn
ve Sbírce zákonů dne 15. 2. 2017).
Č.j. 34529/17/7100-20116-050484
strana 7 (celkem 7)
4. Přehled možností využití ospravedlnitelných důvodů v roce 2016 a 2017
Rok Body (rozsah) využití „ospravedlnitelných důvodů“
dle části II. 3. A. Ospravedlnitelný důvod (tabulka) Pokynu GFŘ-D-29
2016
1. až 10. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně)
11. = 2x jakékoliv pochybení zakládající vznik pokuty (10 000 Kč; 30 000 Kč; 50 000 Kč):
13. = podání KH za leden až prosinec 2016 (tj. např. i opakovaně při nastalé situaci)
14. = specifický bod v případě úmrtí plátce
15. nebo 16. = 1x (buď pouze 15. nebo pouze 16. – dle nastalé situace)
17. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně)
2017
1. až 10. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně)
12. = 1x jakékoliv pochybení zakládající vznik pokuty (10 000 Kč; 30 000 Kč; 50 000 Kč)
13. = dopad pro rok 2017: podání KH za prosinec nebo 4. čtvrtletí 2016
14. = specifický bod v případě úmrtí plátce
15. nebo 16. = 1x (buď pouze 15. nebo pouze 16. – dle nastalé situace)
17. = vždy při vzniklé situaci (tj. např. i opakovaně)
5. Podání odvolání a podání žádosti o prominutí pokuty
Proti rozhodnutí o povinnosti platit pokutu (platebnímu výměru) lze samozřejmě uplatnit
řádný opravný prostředek prostřednictvím podání odvolání (informace o této skutečnosti je
obsažena v platebním výměru v rámci poučení). Odvolání současně odkládá vykonatelnost
platebního výměru, což v zásadě znamená odklad splatnosti předmětné pokuty. V dané
souvislosti ovšem podotýkáme, že ve většině případů udělení sankce za porušení
povinností souvisejících s kontrolním hlášením neexistuje právní důvod pro podání
odvolání, neboť vznik pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH se váže
ke skutečnosti snadno zjistitelné (buď k podání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě došlo,
nebo nikoli). V případech, kdy plátce brojí proti udělení pokuty pouze z důvodu
nesouhlasu s výší takové pokuty, nelze odvolání vyhovět.
Odvolání slouží k účinné obraně proti udělené sankci zejména v případě, že ke vzniku
předmětné pokuty ze zákona skutečně nedošlo (tj. v případech, kdy je udělena sankce,
nicméně plátce své veškeré povinnosti splnil řádně (zejména v předepsaném formátu
a struktuře) a včas.
Pokud tedy odvolání proti platebnímu výměru není důvodné, měl by být primárně uplatněn
institut prominutí daně, za předpokladu naplnění podmínek pro jeho aplikaci. Vzhledem ke
skutečnosti, že podání žádosti o prominutí pokuty má rovněž odkladný účinek, odkládá
se splatnost pokuty až do okamžiku ukončení řízení o jejím prominutí (u nedoplatků
na příslušenství daně, kterým je i pokuta, nevzniká úrok z prodlení).
Ing. Jiří Fojtík
ředitel sekce

Daň z příjmů fyzických osob – novinky pro rok 2017 (zdroj finanční správa)

Daň z příjmů fyzických osob – novinky pro rok 2017 (zdroj finanční správa) – Warido.cz

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Od 1. ledna 2017 se zvyšuje minimální mzda na 11 000 korun za měsíc (pro týdenní pracovní dobu 40 hodin).

V důsledku toho:

  • se zvyšuje částka osvobození od daně u pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí na 396 000 korun ročně (rok 2017)
  • slevu za umístění dítěte bude možné za zdaňovací období 2017 uplatnit až do výše 11 000 korun
  • daňový bonus si může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem v úhrnu nejméně 66 000 korun.

Zvýšení limitů u penzijního a životního pojištění

Limit osvobození plateb zaměstnavatele zaměstnanci ve formě příspěvku do penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření a životního pojištění od daně se zvyšuje z 30.000 korun na 50.000 korun ročně.

Limit pro odpočet penzijního a životního pojištění od základu daně se zvyšuje z 12 000 korun na 24 000 korun ročně (poprvé se použije za zdaňovací období 2017).

Solidární zvýšení daně

Limit solidárního zvýšení daně se zvyšuje na 1 355 136 korun ročně. Limit pro zálohy na daň ze závislé činnosti se zvyšuje na 112 928 korun měsíčně.

Hazard

Zákon o daních z příjmů (ZDP) nově upřesňuje podmínky pro osvobození těchto výher od daně, tyto výhry již nebudou zdaňovány srážkovou daní a neosvobozené výhry budou zdaňovány jako součást dílčího základu daně podle § 10 ZDP, přičemž bude možné uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů tohoto charakteru.

Elektronická evidence tržeb

Start 2. fáze

Dnem 1. března 2017 startuje druhá fáze elektronické evidence tržeb. Povinnost evidence se bude vztahovat na tržby podnikatelů, provozujících maloobchod a velkoobchod dle klasifikace NACE, za předpokladu, že se bude jednat o platby uskutečněné v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem.

 

Další daňové změny pro rok 2017 jsou v legislativním procesu (sněmovní tisk č. 873)

zdroj: www.warido.cz

Výdaje uplatňované paušálem před a po novele

Daňový dáreček pro OSVČ

Změnu by měl přinést daňový balíček (sněmovní tisk 873), který může být ode dneška ve Sněmovně projednáván už ve třetím čtení. Novinka v podobě znovunabytí nároku na uplatnění zmíněných daňových slev byla do návrhu přidána rozpočtovým výborem v rámci pozměňovacích návrhů (sněmovní tisk 873/2).

Novinka je dvousečná v tom, že OSVČ s nižšími příjmy potěší možnost uplatnit daňové slevy, podnikatele s vyššími výdělky zamrzí snížení mezní hodnoty příjmů, na kterou lze paušály uplatnit.

Před a po

V současnosti platí, že výdajový paušál je možné uplatnit do následující výše výdajů:

Výdajové paušály a pravidla pro jejich uplatnění
OSVČ Výše uplatňovaného výdajového paušálu Maximální částka uplatnitelných výdajů do částky
Osoby podnikající v zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství a řemeslné výrobě 80 % 1 600 000 Kč
Ostatní živnostníci 60 % 1 200 000 Kč
Ostatní (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři) 40 % 800 000 Kč
Osoby s příjmy z pronájmu 30 % 600 000 Kč

Pro většinu OSVČ, které uplatňují výdajový paušál, je daňová sleva na dítě a vyživovanou manželku zapovězená. To za situace, že činnost, na kterou paušál uplatňují, je převažující výdělečnou činností.

Na daňové zvýhodnění a daňovou slevu na vyživovanou manželku máte v případě uplatnění výdajového paušálu nyní nárok jen za situace, že součet vašich dílčích základů, u kterých paušál uplatňujete, nepřesahuje 50 % celkového základu daně.

Pokud projde návrh rozpočtového výboru v rámci daňového balíčku, hodnoty maximálních částek výdajů, na které lze paušál uplatnit, se sníží na polovinu. Mezní hranice příjmů, ze kterých se tyto limity počítají, tedy klesne na 1 mil. Kč.

Neznamená to, že by podnikatelé s vyššími příjmy nemohli výdajový paušál uplatňovat vůbec, mohou tak ale učinit jen do limitu výdajů, které vychází právě z mezního příjmu. Nově tedy má platit:

Výdajové paušály a pravidla pro jejich uplatnění při schválení daňového balíčku

 

 

OSVČ Výše uplatňovaného výdajového paušálu Nová maximální částka uplatnitelných výdajů do částky
Osoby podnikající v zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství a řemeslné výrobě 80 % 800 000 Kč
Ostatní živnostníci 60 % 600 000 Kč
Ostatní (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři) 40 % 400 000 Kč
Osoby s příjmy z pronájmu 30 % 300 000 Kč

Dvojitá radost i za vyšší slevu

Podnikatelé, kterých se dotkne pouze výhoda v opětovné možnosti si uplatnit slevu na dítě či vyživovanou manželku, se možná budou radovat dvojnásobně. Daňový balíček totiž obsahuje i další zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě.

Půjde už o třetí zvýšení daňového zvýhodnění v řadě a mělo by proběhnout podle stejného scénáře jako předchozí dvě. Sleva na jedno dítě zůstane stejná, ze změny budou profitovat jen pracující rodiče dvou a více vyživovaných dětí, se kterými bydlí ve společné domácnosti.

Na druhé dítě by mělo daňové zvýhodnění vzrůst o 200 Kč měsíčně (tj. o 2400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3600 Kč ročně) oproti letošnímu roku 2016.

Sleva na druhé dítě tak měsíčně bude činit 1617 Kč (ročně 19 404 Kč) a na třetí a další děti pak 2017 Kč – ročně tedy 24 204 Kč.

Růst slevy na dítě
Výše slevy dle počtu dětí 2014
(za měsíc/za rok)
2015
(za měsíc/za rok)
2016
(za měsíc/za rok)
2017
(za měsíc/za rok)
Sleva na 1. dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč 1117 Kč / 13 404 Kč
Sleva na 2. dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1317 Kč / 15 804 Kč 1417 Kč / 17 004 Kč 1617 Kč / 19 404 Kč
Sleva na 3. a další dítě 1117 Kč / 13 404 Kč 1417 Kč / 17 004 Kč 1717 Kč / 20 604 Kč 2017 Kč / 24 204 Kč

Zaměstnanci si novou výši slev užijí tradičně dříve než OSVČ, a to už během roku 2017. Podnikatelé, kteří budou slevu uplatňovat až při podání daňového přiznání, zvýšení pocítí v následujícím roce po účinnosti změn (2018).

Pokud by zákonodárci nestihli schválit daňový balíček tak, aby začal platit od počátku příštího roku, je pravděpodobné, že bude zvýšení slev platit retroaktivně od počátku roku, i když vejde v účinnost později než k 1. lednu 2017.

Zaměstnancům se navíc příští rok při zúčtování daní zaměstnavatelem (pokud si nebudou podávat daňové přiznání) bude dorovnávat i letošní zvýšení slevy na dítě z počátku roku 2016, které mělo být platné už od ledna, ale nestihlo se schválit včas.

Vláda je z hlediska výše daňového zvýhodnění štědrá. Sleva na druhé dítě se oproti roku 2014 zvýší celkem o 6000 ročně a na třetí a každé další dítě dokonce o 10 800 Kč ročně.

zdroj. www.podnikatel.cz

Jak psát závěť, aby byla platná

 

Jak psát závěť, aby byla platná

Přidáno 06.12.2016

Jak sepsat závěť, aby byla platná? Uvádím přehledné informace o sepisování poslední vůle. Poslední vůli musíte projevit sami, jasně, vážně a jednoznačně. Výběr dědiců v závěti nesmíte svěřit někomu jinému, ani pořizovat společnou závěť. V poslední vůli můžete stanovit splnitelné podmínky, které musejí dědici splnit, aby dědictví dostali.

Kdo může pořídit závěť

  • Závěť může pořizovat pouze svéprávný člověk.
  • Pokud jde o osobu, která dosáhla věku patnácti let, může závěť pořídit i bez souhlasu zákonného zástupce, ale výhradně formou veřejné listiny u notáře.
  • Pokud soud omezil dané osobě svéprávnost, ale zdravotní stav se zlepšil do té míry, že je schopna vlastní vůli projevit, může ji pořídit, aniž by soud rozhodnul o nabytí plné svéprávnosti, a to pouze formou notářského zápisu.
  • Osoba, jejíž svéprávnost byla omezena kvůli závislosti na alkoholu, drogách nebo chorobnému hráčství, může pořídit závěť jen o polovině pozůstalosti. Zbytek dědictví připadne zákonným dědicům, vyjma státu. Pokud by stát dědil ze zákona, dotyčný může v závěti rozhodnout o celém dědictví.

Forma platné závěti

Závěť můžete nechat sepsanou doma a riskovat, že nebude nalezena anebo se ztratí. Lze ji také svěřit člověku, ke kterému máte důvěru. Výhodnější je ale dát ji do úschovy k notáři, tam se po vaší smrti vždy dohledá. Je také dobré, nechat ji rovnou u notáře sepsat, jen tak s určitostí nebude obsahovat formální chyby, kvůli kterým ji nakonec nebude možné uskutečnit.

  • Platnou závěť lze napsat vlastní rukou, třeba i na list papíru a pouze vlastnoručně podepsat.
  • Závěť lze napsat i na počítači, nebo ji někomu nadiktovat a vlastnoručně ji pouze za přítomnosti dvou svědků podepsat.

Podmínky platného svědectví

Svědkové nemusí znát obsah závěti, stačí před nimi prohlásit, že listina obsahuje vaši poslední vůli. Každý svědek se na závěť podepíše, uvede skutečnost, že je svědek a doplní své identifikační údaje jako jméno, datum narození, adresu, případně i kontakt. Svědkem nemůže být člověk nesvéprávný či osoba neznalá jazyka, ve kterém je psána poslední vůle. Svědkem nemůže být ani dědic, osoba jemu blízká nebo jeho zaměstnanec.

Závěť za mimořádné situace

Ústně pořízená závěť před třemi současně přítomnými svědky má platnost pouze dva týdny:

  • Závěť s úlevami neboli privilegovanou závěť lze pořídit za bezprostředního ohrožení života.
  • V případě, že se ocitnete v místě, kde je ochromený běžný společenský styk a písemná forma závěti není možná.

Závěť platná pouze tři měsíce od pořízení:

  • Při reálném riziku, že člověk zemře dřív, než by mohl pořídit závěť u notáře. Tedy je-li vážně nemocný, může závěť za přítomnosti dvou svědků zaznamenat také starosta obce, ve které tento člověk pobývá.
  • Na lodi plující pod státní vlajkou České republiky a v letadle zapsaném v leteckém rejstříku v České republice, může vaši poslední vůli zaznamenat velitel námořního plavidla nebo letadla, za přítomnosti dvou svědků, je-li k tomu vážný důvod.
  • Také může být sepsána a zaznamenána závěť vojáka nebo jiného příslušníka ozbrojených sil při vojenské operaci nebo ozbrojeném konfliktu, a to velitelem vojenské jednotky České republiky nebo jiným vojákem alespoň v hodnosti důstojníka za přítomnosti dvou svědků.

Dělení dědictví

V závěti lze rozdělit celé dědictví nebo pouze jeho část. Neurčíme-li jinak, bude zbytek rozdělen podle dědické posloupnosti stanovené zákonem:

  • Je-li v závěti určeno několik dědiců a podíly nejsou stanoveny, bude pozůstalost rozdělena rovným dílem.
  • Jsou-li podíly určeny, ale celá pozůstalost není nevyčerpána, zbytek dostanou zákonní dědicové, mohou to být ti samí, kteří už podle závěti dědí.
  • Nezbude-li pro dědice bez podílu nic, bude pro ně sraženo poměrně ze všech vyměřených podílů tak, aby dostali stejně jako dědic, kterému bylo vyměřeno nejméně.

Majetek je většinou odkazován blízkým, dědicem ale může být určena i skupina lidí, organizace, nadace, škola, církev či nemocnice. Pokud jde pouze o obecnou formulaci, například, že má dědictví připadnout chudým a nemocným, dostane dědictví obec v místě posledního bydliště. Ta bude povinna použít jej ve prospěch vámi vybrané skupiny.

Pokud určený dědic dědictví odmítne a nejsou určeni náhradníci, jeho část dědictví poměrně přiroste k podílům ostatních dědiců, kteří byli určeni. Právo na přírůstek nemá dědic, kterému byl jasně vymezen pouze určitý dědický podíl. V případě, že některým dědicům byl přesný podíl určen a jiným nikoli, přiroste uvolněný podíl těm, kteří jej nemají stanovený.

Podmínky dědicům v závěti

V závěti lze stanovit podmínky podmiňující dědictví a i to, co se s dědictvím stane, nebude-li podmínka splněna. Například vnučka bude dědit, pokud dokončí školu. Sestra zdědí, jen když opraví chalupu a postará se o matku. Dědic může dostat majetek také až po dosažení určitého věku nebo získá právo na dědictví jen na určitou dobu.

  • Podmínka nesmí být pouhým obtěžováním dědice ve smyslu nošení kytky na hrob každý den.
  • Nesmí odporovat veřejnému pořádku, například nemůžete chtít nechat zmlátit souseda.
  • Nesmí být nesrozumitelná a nesplnitelná, jinak se ke všem uvedeným podmínkám nebude přihlížet.
  • Dědici není možno podmínkou nařizovat uzavření sňatku, rozvod nebo setrvání v manželském svazku.

Splnění podmínky může vymáhat:

  • Osoba, která na tom má zájem (protože by jinak dědila sama)
  • Vykonavatel závěti
  • Jiná osoba určená v závěti (u veřejného prospěchu příslušný orgán veřejné moci)

V poslední vůli může být určen vykonavatel závěti, který dohlídne na provedení poslední vůle. Určena může být povinnost konání i odměna. Může jít o člena rodiny, osobu blízkou či notáře nebo advokáta. Osoba může z funkce odstoupit, jestliže to oznámí soudu.

V poslední vůli může být určen i správce pozůstalosti, který bude spravovat dědictví v době do ukončení dědického řízení, opět s povinností i odměnou. Ustanoven může být pouze formou notářského zápisu a stejně jako vykonavatel může i správce z funkce oznámením soudu kdykoli odstoupit.

Zrušení závěti

Je-li pořízeno více závětí během života a vzájemně si odporují, platí ta pozdější. Nebude-li jasné, která byla sepsána dřív, protože nebude uvedeno datum, nebude uznána ani jedna, a bude se dědit ze zákona.

Závěť lze kdykoli zrušit. Automaticky je zrušena závěť pořízením závěti nové, ale pouze v rozsahu, ve kterém je s novou závětí v rozporu. Jinak je vždy třeba závěť zrušit v písemné formě a s podpisem. Může být také zničena a s ní i všechny stejnopisy (nikoli kopie závěti). Závěť pořízená u notáře formou veřejné listiny je považována za odvolanou, jakmile je zpět osobě vydána.

 

Zdroj: www.chocland.cz

Povinnosi k EET

Pokud se vás týká elektronická evidence tržeb (EET), už si začněte vyhlížet místo, kam pověsíte nové informační oznámení. To je jedna z povinností, které se k elektronické evidenci vztahují.

Jestli na povinné oznámení zapomenete, hrozí vám pokuta 50000 Kč.

Jestli na povinné oznámení zapomenete, hrozí vám pokuta 50 000 Kč.

Oznámení musí být v provozovně dobře viditelné a čitelné. Zákazník z něho zjistí, že obchodník platby elektronicky eviduje. Později si může přes internet ověřit, že prodejce platbu skutečně zaevidoval.

Na oznámení musíte mít ze zákona tento text:

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

Pro podnikatele, kteří evidují ve zjednodušeném off-line režimu, připravili poslanci tuto verzi:

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.

Informační povinnost se týká i majitelů e-shopů, kteří do elektronické evidence tržeb spadají. Oznámení musí mít vyvěšené na svých webových stránkách. Zákon neurčuje, kde přesně na webu musí být informace uvedeny.

EDIT 22. 9. 2016: Řemeslníci, kteří chodí po domácnostech a nemají stálou provozovnu, pravděpodobně informační oznámení nemusí mít. Nemají si ho totiž kam vystavit. V metodice k tomu ministerští úředníci píší následující:

Existence informačního oznámení, příp. jeho modifikace co do viditelnosti a čitelnosti je vyloučena z povahy věci v případech některých činností prováděných v terénu či u zákazníka. Tyto situace budou posuzovány s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu.

Je tady kontrola

Dodržování elektronické evidence tržeb včetně vyvěšení oznámení budou kontrolovat úředníci z finančního úřadu a z celní správy. Pokud kontroloři zjistí, že vám povinný informační text chybí, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč.

Ještě vyšší jsou sankce za hrubé porušení či nedodržení elektronické evidence. Jestliže se proviníte opakovaně, hrozí vám pokuta až půl milionunebo zavření provozovny.

Jako první si budou informační cedulky tisknout hoteliéři a restauratéři. Elektronická evidence se jich začne týkat od začátku prosince 2016.