Placené dovolené pro brigádníky

Po třech letech, kdy zaměstnavatele od jara 2020 posílaly do červených čísel ztráty způsobené pandemií covid-19 a následně v roce 2022 vysoká inflace spojená s prudkým růstem cen energií, vstupního materiálu a nutným zvyšováním mezd, přijde počátkem roku 2024 další nevyhnutelná zátěž, tentokrát ze strany státu: náklady na placené dovolené pro brigádníky a zvýšené nároky na administrativu spojenou s dohodami o provedení práce (DPP) a dohodami o pracovní činnosti (DPČ).

Krátce poté, co se vláda ve svém programovém prohlášení z 6. ledna 2022 zavázala k prosazování zvýšení limitů u DPP a DPČ, začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou připravovat novelu zákoníku práce. Nyní, po roce příprav, se ukazuje, že novela nejenže zvýšení limitů u obou typů smluv nepřinese, ale naopak práci na tyto smlouvy zaměstnavatelům do velké míry od příštího roku zkomplikuje.

 

Jaké budou nové povinnosti zaměstnavatele?

• Rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu, a to nejméně 3 pracovní dny předem, pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiném způsobu.

• Uznávat zaměstnanci jeho překážky v práci, aby mohl například v pracovní době navštívit lékaře nebo doprovodit k lékaři své dítě a podobně. Tyto překážky budou i nadále neplacené.

• Hradit zaměstnanci minimální režimové příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.

• Poskytovat zaměstnanci dovolenou, pokud zaměstnanec splní patřičné podmínky.

 

Na co budou mít „dohodáři“ nově právo?

• Po 12 měsících v režimu dohody o provedení práce, pokud brigádník odpracuje více než 180 hodin, může požádat o přechod na „jistější“ formu zaměstnání v pracovním poměru.

• Zaměstnavatel mu musí zaslat nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

• Na dovolenou. Pokud si dohodář dovolenou nevybere, musí mu ji zaměstnavatel proplatit po skončení platnosti pracovní smlouvy.

• Na nepřetržitý odpočinek, přestávky na jídlo a oddech.

• V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele budou mít dohodáři právo na odůvodnění výpovědi.

 

Za jakých okolností vznikne brigádníkovi právo na dovolenou?

Aby bylo možné stanovit u brigádníků délku dovolené, zavádí se pro dohodáře fiktivní pracovní týden v délce 20 hodin. To i v případě, že brigádník odpracuje mnohem méně, například pokud pracuje 2× týdně po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou vznikne pracovníkovi na DPP nebo DPČ v případě, že:

• Pracovní smlouva bude trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní,

• pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 4 × 20 hodin, což je 80 hodin. Do této doby se započítávají i hodiny náhradní doby, které stráví například u lékaře, nebo o svátcích.

• Tyto dvě podmínky musí být splněny současně, nestačí tedy splnění jen jedné z nich.

 

Jak se vypočítá délka dovolené?

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo univerzální výpočtový vzorec:

Počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD)/ 52 × TPD × výměra dovolené.

 

Náklady se zvednou neziskovkám pracujícím v sociálních službách i místním samosprávám

Kromě jiného poukazuje UZS na ještě jeden důležitý aspekt, a to omezení zapojení důchodců (například bývalých zaměstnanců) nebo ostatních brigádníků v případě akutní potřeby, pokud například onemocní kmenový zaměstnanec. To se může stát závažným problémem zejména v případě poskytování zdravotních a sociálních služeb neziskovými organizacemi.

Novela nezvýší náklady jen soukromým firmám a neziskovým organizacím, ale také místním samosprávám.

Na malých obcích jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr hojně využívány především na sezónní práce, případně z důvodu ušetření nákladů. Pokud budou přijaty výše uvedené novelizační body, mohlo by na straně zaměstnavatelů dojít k nucení současných ‚dohodářů‘ k přechodu na fakturaci, jež je pro zaměstnavatele výhodnější, což jistě nenaplňuje záměr, který si evropská legislativa klade. Z pohledu zaměstnanců pracujících na dohody jsou podmínky dané výše uvedenými body příliš svazující a pro některé nakonec práce na dohodu může postrádat smysl, uvádí v připomínkách Sdružení místních samospráv ČR.

Legislativci MPSV všem zúčastněným sociálním partnerům vysvětlili, že navržené změny jsou nutné za účelem řádné transpozice směrnice TPWC, WLB a směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Návrh byl nicméně v reakci na řadu jednání se sociálními partnery významně přepracován, aby byla, pokud možno, zachována maximální možná míra flexibility, jak uvádějí v připomínkovém řízení. Nakonec všichni tito sociální partneři s návrhem novely souhlasili a na začátku února 2023 podepsali s MPSV „gentlemanskou“ dohodu o tom, že už do novely nebudou zasahovat.

 

Zvýšení nákladů zaměstnavatelů za dovolené dohodářů bude cca o 8 % ročně

Dovolená se má vypočítávat podle počtu odpracovaných hodin. U plných úvazků je nárok na 20 dní dovolené a pracovních dnů je 250 za rok.

„Velmi zjednodušeně má zaměstnanec nárok na 8 % dovolené z počtu odpracovaných hodin. Dohodáři mají většinou částečné úvazky a v našem případě mají dohody především krátkodobí brigádníci. Zvýší nám to tedy náklady u dohodářů o 8 %, spíše více, protože průměr pro dovolenou bývá vyšší než hodinová sazba a většina firem má o týden dovolené navíc,“ uvedl pro Měšec.cz Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. Očekáváme, že dovolenou budeme spíše všem proplácet, protože když bude mít student brigádník nárok na 2 hodiny dovolené, tak mu to k ničemu není. Nám a našim klientům novela zákona zvýší o něco náklady a navýší administrativu. Většinu administrativních činností se nám podaří postupně softwarově zautomatizovat, ale stále tam zůstane několik činností při zadávání docházky a zpracování mzdy, kterou budeme muset dělat ručně, dodává.

Podle specialistky odměňování daňové a poradenské společnosti Deloitte Lucie Rolné lze v případě zaměstnavatele, který již zaměstnává i zaměstnance na základě pracovního poměru, předpokládat, že jistý software již využívá pro plnění současných povinností.

Co se týče zvýšené práce pro HR oddělení či mzdovou účtárnu, je asi potřeba zvážit, o jaký počet dohodářů se bude jednat, ale standardně lze říci, že v případě výpočtu dovolené mzdový systém počítá dovolenou dle hodin již dneska. V praxi je tam potřeba počítat se zvýšenou administrativou na rozvrh směn. V tomto případě samozřejmě budou mít výhodu zaměstnavatelé u dlouhodobých individuálních dohod, kdy si se zaměstnancem určí konkrétní dny a hodiny výkonu práce. V případě velkého počtu dohodářů s nepravidelnými směnami bude toto výrazně náročnější, domnívá se Lucie Rolná a pro firmy, na které finanční zátěž dolehne, má jedinou radu: optimalizovat svůj business plán. Tedy zdražit.

Nová opatření zřejmě nejvíce postihnou menší firmy, pro které bude změna zákona značně citelná.