Dne 1. 7. 2023 vstoupí v účinnost dílčí novela zákona o obchodních korporacích, která upravuje problematiku bezúhonnosti členů volených orgánů obchodních společností a jejich zápis do obchodního rejstříku.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), konkrétně:

• vyjasňuje požadavek na bezúhonnost, který musí být v případě členů volených orgánů splněn,
• zavádí evidence vyloučených osob.

 

Bezúhonnost členů volených orgánů

Zákonná úprava doposud bezúhonnost upravovala v § 46 ZOK, kde bylo stanoveno, že osoba, která se má stát členem voleného orgánu, musí být bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

Zákonná úprava po novele již nebude odkazovat na živnostenský zákon, ale zavádí nové podmínky bezúhonnosti. Konkrétně bude § 46 odst. 1 ZOK novelizován tak, že u osoby, která má být zvolena do funkce člena voleného orgánu, nesmí existovat ani jedna z následujících překážek:

a) Existence rozhodnutí orgánu veřejné moci, které zakazuje osobě vykonávat funkci řídícího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby, který byl uložen orgánem veřejné moci České republiky či jiným členským státem Evropské unie nebo státem Evropského hospodářského společenství.

b) Existence rozhodnutí orgánu veřejné moci obdobně jako v případě uvedeným pod písm. a), přičemž toto rozhodnutí bylo vydáno orgánem veřejné moci třetí země (tedy jiným státem než Českou republikou a zeměmi Evropské unie nebo Evropského hospodářského společenství). V takovém případě však tento zákaz musí být uložen z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice.

c) Pravomocné odsouzení za následující trestné činy:

1. zpronevěra, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,

2. trestný čin související s problematikou daní, poplatků nebo devizového trhu,

3. trestný čin proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo

4. trestný čin obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí.

d) Rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.

 

Evidence vyloučených osob

V návaznosti na novou úpravu překážek pro výkon funkce člena voleného orgánu dojde k vzniku evidence vyloučených osob, do níž se budou zapisovat osoby, u nichž existuje některá z výše uvedených překážek výkonu funkce člena voleného orgánu. Do evidence budou zapsány údaje o osobě, charakter překážky a její případné časové omezení.

Nově tak nebude nutné při zápisu člena voleného orgánu do obchodního rejstříku prostřednictvím notáře dokládat výpis z rejstříku trestů, ale postačí nahlédnutí do evidence vyloučených osob, což notář zajistí ze své úřední povinnosti.

Velký přínos evidence bude v tom, že bude propojena na ostatní evidence vyloučených osob (či obdobné evidence) v rámci států Evropské unie a Evropského hospodářského společenství. U osob z těchto států rovněž nebude třeba dokládat výpis z rejstříku trestů, ale postačí nahlédnutí do evidence jako v případě tuzemských osob.

Novela přináší detailní a nové vymezení pojmu bezúhonnost a zjednodušuje proces volby a následného zápisu členů volených orgánů do obchodního rejstříku.

Doporučujeme v této souvislosti provést interní audit toho, zda již zvolený člen voleného orgánu splňuje aktuální podmínky bezúhonnosti. Pokud by tomu tak nebylo, je nutné, aby tento člen voleného orgánu obchodní společnost o tomto informoval. V opačném případě se vystavuje negativním následkům v podobě možného zániku jeho funkce.

Přidělení firemního vozu patří k nejžádanějším zaměstnaneckým benefitům. Od července loňského roku se novelou zákona o daních z příjmů příjemně snížila částka nepeněžního příjmu účtovaná zaměstnancům, pokud používají vozidlo ke služebním i soukromým účelům. Změna se však týká pouze vozidel nízkoemisních.

Zaměstnavatele to má vést k tomu, aby si jako služební vozy pořizovali především elektromobily či vozidla kombinující spalovací motor a elektromotor, protože ty jsou nově zaměstnancům tzv. přidaňovány pouze půl procentem jejich vstupní ceny, zatímco standardní automobily i nadále dvojnásobnou sazbou.

1. Od poloviny minulého roku jsou zvýhodněna ekologická služební vozidla, protože ze vstupní ceny vozu poskytnutého bezplatně se pro přidanění používá snížená sazba 0,5 % namísto dosavadní 1 %, která nadále platí pro standardní vozy.
2. Novela platí zpětně pro celý rok 2022, takže zaměstnanci mohou uplatnit požadavek na přeplatek daní i pojistného za první pololetí.
3. Při bezplatném poskytnutí služebního vozu nerozhoduje, zda je v konkrétním měsíci vozidlo k soukromým účelům skutečně použito, ale zda je zaměstnanci na základě platné smlouvy k dispozici.

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci služební vozidlo k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely, jde o nepeněžní příjem zaměstnance. Tomu je ve mzdě „přidaněna“ částka ve výši 0,5 či 1 procenta vstupní ceny vozidla za každý (i započatý, pozn. aut.) kalendářní měsíc poskytnutí vozidla bez ohledu na to, do jaké míry je využíval k soukromým účelům.

Srážku v plné výši tedy pocítí např. i v době nemoci či exotické zahraniční dovolené. Nerozhoduje totiž, zda je v konkrétním měsíci vozidlo k soukromým účelům skutečně použito, ale zda je zaměstnanci na základě platné smlouvy se zaměstnavatelem k dispozici.

Daně, zdravotní a sociální pojistné

Ve smlouvě či jiné dohodě je uvedeno, o jaké vozidlo jde, v jakém období ho může zaměstnanec k soukromým účelům využívat, a především jeho vstupní cena používaná při ocenění vozidla pro účely daňového odepisování, v níž musí být zahrnuta DPH.

Podle zákona o daních z příjmů, jestliže je částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než tisíc korun, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Zaměstnanec objeví tuto částku na výplatní pásce jako nefinanční příjem, z něhož je mu stržena daň z příjmu i zdravotní a sociální pojištění. Laicky řečeno, peníze na ruku nedostane, ale stát si ještě svůj díl odebere.

Za toto plnění se však nepovažuje jednorázové či nahodilé použití motorového vozidla zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance, které je přesně dojednáno. Jde např. o svatbu dítěte zaměstnance, odvoz do zdravotnického zařízení, stěhování apod. V tomto případě je obvykle sjednána smlouva o nájmu vozidla.

Přeplatky za celý rok

Nová pravidla sice platí až od července, nicméně je právě nyní nejvyšší čas se jimi zabývat, protože mají zpětnou platnost již od ledna 2022. Výhodnější sazba při využívání nízkoemisních automobilů bude zaměstnancům zohledněna v rámci ročního vyúčtování záloh, kdy se díky této změně dostanou na nižší základ daně a v důsledku toho jim vznikne daňový přeplatek.

Zaměstnanci, kteří o roční zúčtování nežádají, mohou podat daňové přiznání, na jehož základě obdrží přeplatek, který u nich vznikl v prvním pololetí 2022.

Zaměstnavatel se však může se zaměstnancem dohodnout také na nikoli bezplatném poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely, ale na poskytnutí za úplatu. Pokud bude stanovena úplata nižší, než kolik činí 0,5 či 1 procento vstupní ceny použitého vozidla, bude rozdíl mezi těmito částkami zdaněn a odvedeno pojistné. I v tomto případě může zaměstnanci vzniknout daňový přeplatek na šest měsíců loňského roku.

 

Postupně a současně víc aut

Zaměstnanec se může ocitnout také v situaci, kdy mu zaměstnavatel poskytne k služebním i soukromým účelům bezplatně několik vozidel v průběhu kalendářního měsíce. Pokud jsou zaměstnanci poskytnuta postupně a nízkoemisní jsou jen některá z nich, bude použita sazba 0,5 procenta v případě, že níznoemisní vůz měl nejvyšší vstupní cenu. Ta je pro stanovení tzv. přidanění rozhodující.

Zaměstnanec však může mít k dispozici v průběhu kalendářního měsíce i několik vozidel současně. Pokud navíc jde o mix standardních a ekologických aut, výpočet se trochu zkomplikuje, ale v zásadě se postupuje tak, že se spočítá cena všech vozů jedné kategorie, použije příslušná sazba a obě konečné položky se sečtou.

Za nízkoemisní se považuje motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel, tedy silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 procent emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu.

Po třech letech, kdy zaměstnavatele od jara 2020 posílaly do červených čísel ztráty způsobené pandemií covid-19 a následně v roce 2022 vysoká inflace spojená s prudkým růstem cen energií, vstupního materiálu a nutným zvyšováním mezd, přijde počátkem roku 2024 další nevyhnutelná zátěž, tentokrát ze strany státu: náklady na placené dovolené pro brigádníky a zvýšené nároky na administrativu spojenou s dohodami o provedení práce (DPP) a dohodami o pracovní činnosti (DPČ).

Krátce poté, co se vláda ve svém programovém prohlášení z 6. ledna 2022 zavázala k prosazování zvýšení limitů u DPP a DPČ, začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Marianem Jurečkou připravovat novelu zákoníku práce. Nyní, po roce příprav, se ukazuje, že novela nejenže zvýšení limitů u obou typů smluv nepřinese, ale naopak práci na tyto smlouvy zaměstnavatelům do velké míry od příštího roku zkomplikuje.

 

Jaké budou nové povinnosti zaměstnavatele?

• Rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu, a to nejméně 3 pracovní dny předem, pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiném způsobu.

• Uznávat zaměstnanci jeho překážky v práci, aby mohl například v pracovní době navštívit lékaře nebo doprovodit k lékaři své dítě a podobně. Tyto překážky budou i nadále neplacené.

• Hradit zaměstnanci minimální režimové příplatky za práci ve svátek, v noci a o víkendu a ve ztíženém pracovním prostředí.

• Poskytovat zaměstnanci dovolenou, pokud zaměstnanec splní patřičné podmínky.

 

Na co budou mít „dohodáři“ nově právo?

• Po 12 měsících v režimu dohody o provedení práce, pokud brigádník odpracuje více než 180 hodin, může požádat o přechod na „jistější“ formu zaměstnání v pracovním poměru.

• Zaměstnavatel mu musí zaslat nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

• Na dovolenou. Pokud si dohodář dovolenou nevybere, musí mu ji zaměstnavatel proplatit po skončení platnosti pracovní smlouvy.

• Na nepřetržitý odpočinek, přestávky na jídlo a oddech.

• V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele budou mít dohodáři právo na odůvodnění výpovědi.

 

Za jakých okolností vznikne brigádníkovi právo na dovolenou?

Aby bylo možné stanovit u brigádníků délku dovolené, zavádí se pro dohodáře fiktivní pracovní týden v délce 20 hodin. To i v případě, že brigádník odpracuje mnohem méně, například pokud pracuje 2× týdně po dobu 3 hodin. Nárok na dovolenou vznikne pracovníkovi na DPP nebo DPČ v případě, že:

• Pracovní smlouva bude trvat nepřetržitě déle než 28 po sobě jdoucích kalendářních dní,

• pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy 4 × 20 hodin, což je 80 hodin. Do této doby se započítávají i hodiny náhradní doby, které stráví například u lékaře, nebo o svátcích.

• Tyto dvě podmínky musí být splněny současně, nestačí tedy splnění jen jedné z nich.

 

Jak se vypočítá délka dovolené?

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo univerzální výpočtový vzorec:

Počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby (TPD)/ 52 × TPD × výměra dovolené.

 

Náklady se zvednou neziskovkám pracujícím v sociálních službách i místním samosprávám

Kromě jiného poukazuje UZS na ještě jeden důležitý aspekt, a to omezení zapojení důchodců (například bývalých zaměstnanců) nebo ostatních brigádníků v případě akutní potřeby, pokud například onemocní kmenový zaměstnanec. To se může stát závažným problémem zejména v případě poskytování zdravotních a sociálních služeb neziskovými organizacemi.

Novela nezvýší náklady jen soukromým firmám a neziskovým organizacím, ale také místním samosprávám.

Na malých obcích jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr hojně využívány především na sezónní práce, případně z důvodu ušetření nákladů. Pokud budou přijaty výše uvedené novelizační body, mohlo by na straně zaměstnavatelů dojít k nucení současných ‚dohodářů‘ k přechodu na fakturaci, jež je pro zaměstnavatele výhodnější, což jistě nenaplňuje záměr, který si evropská legislativa klade. Z pohledu zaměstnanců pracujících na dohody jsou podmínky dané výše uvedenými body příliš svazující a pro některé nakonec práce na dohodu může postrádat smysl, uvádí v připomínkách Sdružení místních samospráv ČR.

Legislativci MPSV všem zúčastněným sociálním partnerům vysvětlili, že navržené změny jsou nutné za účelem řádné transpozice směrnice TPWC, WLB a směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Návrh byl nicméně v reakci na řadu jednání se sociálními partnery významně přepracován, aby byla, pokud možno, zachována maximální možná míra flexibility, jak uvádějí v připomínkovém řízení. Nakonec všichni tito sociální partneři s návrhem novely souhlasili a na začátku února 2023 podepsali s MPSV „gentlemanskou“ dohodu o tom, že už do novely nebudou zasahovat.

 

Zvýšení nákladů zaměstnavatelů za dovolené dohodářů bude cca o 8 % ročně

Dovolená se má vypočítávat podle počtu odpracovaných hodin. U plných úvazků je nárok na 20 dní dovolené a pracovních dnů je 250 za rok.

„Velmi zjednodušeně má zaměstnanec nárok na 8 % dovolené z počtu odpracovaných hodin. Dohodáři mají většinou částečné úvazky a v našem případě mají dohody především krátkodobí brigádníci. Zvýší nám to tedy náklady u dohodářů o 8 %, spíše více, protože průměr pro dovolenou bývá vyšší než hodinová sazba a většina firem má o týden dovolené navíc,“ uvedl pro Měšec.cz Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. Očekáváme, že dovolenou budeme spíše všem proplácet, protože když bude mít student brigádník nárok na 2 hodiny dovolené, tak mu to k ničemu není. Nám a našim klientům novela zákona zvýší o něco náklady a navýší administrativu. Většinu administrativních činností se nám podaří postupně softwarově zautomatizovat, ale stále tam zůstane několik činností při zadávání docházky a zpracování mzdy, kterou budeme muset dělat ručně, dodává.

Podle specialistky odměňování daňové a poradenské společnosti Deloitte Lucie Rolné lze v případě zaměstnavatele, který již zaměstnává i zaměstnance na základě pracovního poměru, předpokládat, že jistý software již využívá pro plnění současných povinností.

Co se týče zvýšené práce pro HR oddělení či mzdovou účtárnu, je asi potřeba zvážit, o jaký počet dohodářů se bude jednat, ale standardně lze říci, že v případě výpočtu dovolené mzdový systém počítá dovolenou dle hodin již dneska. V praxi je tam potřeba počítat se zvýšenou administrativou na rozvrh směn. V tomto případě samozřejmě budou mít výhodu zaměstnavatelé u dlouhodobých individuálních dohod, kdy si se zaměstnancem určí konkrétní dny a hodiny výkonu práce. V případě velkého počtu dohodářů s nepravidelnými směnami bude toto výrazně náročnější, domnívá se Lucie Rolná a pro firmy, na které finanční zátěž dolehne, má jedinou radu: optimalizovat svůj business plán. Tedy zdražit.

Nová opatření zřejmě nejvíce postihnou menší firmy, pro které bude změna zákona značně citelná.

Do naší účetní kanceláře nyní hledáme novou kolegyni na pozici Samostatná účetní.

 

O pozici:   Vedení účetnictví, daňové evidence pro klienty účetní kanceláře. Inventarizace účtů, zpracování DPH, měsíční závěrky. Samostatná práce s podporou daňového a účetního poradce.

 

Vyžadujeme:

• zkušenost v oboru
• skutečný zájem se v oboru vzdělávat
• chuť učit se nové věci.

 

Nabízíme:

• příjemné pracovní prostředí včetně dobrého spolupracujícího kolektivu
• dále věrnostní bonusy
• stravenkový paušál a jiné výhody.

Ministerstvo financí vydává dubnovou makroekonomickou predikci ČR. Dne 14. dubna 2022 ji projedná Výbor pro rozpočtové prognózy a vyhodnotí ji z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění. Predikce poslouží jako východisko pro Konvergenční program ČR, který zveřejníme na konci dubna po schválení vládou.

„Současný a hlavně budoucí vývoj je zatížen extrémní nejistotou plynoucí z války na Ukrajině. Třeba průměrná inflace, u které aktuálně letos počítáme s růstem 12,3 %, je extrémně citlivá na vývoj cen těžko předvídatelných energií. Pro ilustraci, pokud by ve druhé polovině roku vzrostly volatilní ceny energií zhruba o pětinu, podle našich modelových výpočtů by to vyvolalo jednoprocentní zvýšení průměrné inflace,“říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Vyšší inflace nám podle aktuální predikce přinese zhruba o 6 miliard korun vyšší inkaso DPH pro státní rozpočet. Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“doplňuje Zbyněk Stanjura.

Ekonomický růst

Ekonomika ČR v roce 2021 vzrostla o 3,3 %. Kladně k růstu přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu se zbožím růst ekonomiky silně zpomalilo.

V roce 2022 bude hospodářský vývoj zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %. Růst by měl být tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by růstovou dynamiku nemělo téměř ovlivnit.

Vývoj inflace a míry nezaměstnanosti

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb. Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení měnově politických sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 %. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky by se přitom meziroční inflace měla přiblížit až v závěru příštího roku.

Na trhu práce se dále prohlubují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a letos by se mohla snížit na 2,5 %. Vlivem zpožděných efektů slabého růstu v letošním roce by se však míra nezaměstnanosti mohla v roce 2023 nepatrně zvýšit na 2,6 %.

Hospodaření veřejných financí

V roce 2021 hospodařily veřejné finance ČR se schodkem ve výši -5,9 % HDP, což bylo ovlivněno epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační politiky státu. Odhad výsledku hospodaření na tento rok ve výši -4,5 % HDP reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen. Zadlužení veřejných financí pravděpodobně ke konci roku 2022 vzroste ze 41,9 % HDP v roce 2021 na 42,7 % HDP.

Rizika a nejistoty

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem je další vývoj války na Ukrajině. Případný výpadek dodávek komodit, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými exportéry, by přitom negativní ekonomické dopady války značně prohloubil. Podstatnými riziky jsou také pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, vyšší a déle trvající inflační tlaky, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je také cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivním směrem může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době covidové epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Pro období kalendářního roku 2022 budou přijaty následující změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) na podporu dobrovolného dárcovství poplatníků směřující k pomoci státu Ukrajina a jeho obyvatelům ve válečném konfliktu na jeho území.

Níže uvedené změny umožňují daňově uplatnit dary, které byly poskytnuty v roce 2022:

 

Poplatník daně z příjmů, který je fyzickou osobou, proto může dary, které poskytl za níže uvedených podmínek uplatnit v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období roku 2022.

 

Poplatník daně z příjmů, který je právnickou osobou může poskytnuté dary uplatnit v daňovém přiznání v závislosti na svém zdaňovacím období, resp. za období, za které se podává daňové přiznání. Podmínkou je, aby předmětný dar byl poskytnut v kalendářním roce 2022. Například v případě hospodářského roku poplatník, jehož zdaňovací období trvá od 1. 4. 2021 do 31. 3. 2022, může v daňovém přiznání za zdaňovací období započaté v roce 2021 uplatnit dary poskytnuté na pomoc Ukrajině např. dne 1. 3. 2022. Dary, které by poskytl na pomoc Ukrajině např. dne 15. 4. 2022 bude moci uplatnit až v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období započaté 1. 4. 2022.

Níže uvedené změny mají zpětnou účinnost, tj. vztahují se i na dary, které poplatník poskytl ještě před účinností zákona, kterým jsou tyto změny upraveny. Jinými slovy dary, které poplatník již poskytl např. 1. 3. 2022 (tedy v době, kdy zákon ještě nenabyl účinnosti) budou moci být daňově uplatněny.

Současný stav:

Již na základě stávajícího znění zákona o daních z příjmů je možné daňově uplatnit poskytnutou pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům a to prostřednictvím odpočtu hodnoty tohoto daru od základu daně. Takto však lze odečíst pouze hodnotu darů poskytnutých na vyjmenované účely (např. humanitární, charitativní, zdravotnické) a pouze stanoveným příjemcům se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru. Tyto subjekty pak mohou zajistit použití soustředěných prostředků na pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům (ať již na území České republiky či na území státu Ukrajina).

Ministerstvo financí však připravilo změnu zákona o daních z příjmů, která tyto možnosti rozšiřuje:

ODPOČET BEZÚPLATNÉHO PLNĚNÍ OD ZÁKLADU DANĚ

A) Rozšíření okruhu subjektů, kterým lze dar poskytnout:

Od základu daně bude možné odečíst i dary, které poplatník poskytl jiným než vyjmenovaným subjektům. Zatímco doposud bylo možné odečíst pouze hodnotu daru poskytnutého příjemci se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, nyní bude možné od základu daně odčíst i hodnotu daru, který byl poskytnut:

1. přímo státu Ukrajina,
2. územně-správnímu celku státu Ukrajina,
3. právnické osobě se sídlem na území státu Ukrajina,
4. fyzické osobě s bydlištěm na území státu Ukrajina.

Příklad:

1. Poplatník poskytl dar veřejně prospěšné organizaci se sídlem na území České republiky, která shromážděné prostředky posílá státu Ukrajina za charitativním účelem. Hodnotu takového daru může poplatník od základu daně odečíst již podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů.
2. Poplatník poskytl dar na účet ukrajinského velvyslanectví za charitativními účely (tj. dar byl poskytnut přímo státu Ukrajina). Hodnotu takového daru bude rovněž, v důsledku přijetí uvedených změn, možné od základu daně odečíst.
3. Poplatník poskytl dar veřejně prospěšné organizaci se sídlem na území Ukrajiny na charitativní účely. Hodnotu takového daru bude poplatník v důsledku přijetí uvedených změn moci od základu daně odečíst.

Pozor!

Stále však platí, že tito příjemci musí splňovat podmínky uvedené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Nově bude možné daňově uplatnit dary poskytnuté také jednotlivým fyzickým osobám, které mají bydliště na území státu Ukrajina. I tyto fyzické osoby nicméně musí splňovat podmínky, které již v současnosti platí pro fyzické osoby jakožto příjemce daru (např. jedná se o osobu, která je poživatelem invalidního důchodu). Jinými slovy, nadále nebude možné daňově uplatnit dary, které by byly poskytnuty plošně, jakékoliv fyzické osobě.

Příklad:

1. Poplatník poskytne dar fyzické osobě s bydlištěm na území státu Ukrajina, která je nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby, na nákup zdravotnických prostředků. Hodnotu takového daru bude možné od základu daně odečíst.
2. Poplatník poskytne dar fyzické osobě s bydlištěm na území státu Ukrajina, která je dospělou osobou a není poživatelem invalidního důchodu, za účelem nákupu oblečení a potravin. Hodnotu tohoto daru nebude možné od základu daně odečíst, jelikož příjemce daru nesplňuje podmínky stanovené zákonem

Pozor!

Pokud hodnotu poskytnutého daru od základu daně odečítá poplatník, který je zaměstnancem, může tak učinit prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Pokud však tento zaměstnanec poskytuje dar do zahraničí, nemůže hodnotu tohoto daru uplatnit prostřednictvím zaměstnavatele a je povinen sám podat daňové přiznání.[1]

B) Rozšíření okruhu účelů, na které lze dar poskytnout:

Od základu daně bude možné odečíst i dary, které poplatník poskytl za jiným než vyjmenovaným účelem. Doposud bylo možné odečíst pouze hodnotu daru poskytnutého např. na charitativní, humanitární, zdravotní nebo vzdělávací účely. Nyní bude možné od základu daně odečíst také hodnotu daru, který byl poskytnut na podporu obranného úsilí státu Ukrajina. Podporou obranného úsilí Ukrajiny se rozumí cokoliv, co může napomoci státu Ukrajina ve válečném konfliktu a není charitativní nebo humanitární pomocí. Jedná se tak např. o vojenský materiál, zbraně, munici, vojenské příslušenství pro příslušníky armády či dobrovolníky.

I v daném případě bude hodnota daru odčitatelná od základu daně v případě, pokud bude poskytnuta okruhu příjemců podle stávajícího zákona o daních z příjmů nebo nově rozšířeného okruhu příjemců podle bodu A).

Příklad:

1. Poplatník poskytl dar veřejně prospěšné organizaci se sídlem v České republice za účelem nákupu vojenského materiálu (např. zbraní a munice). Hodnotu takového daru bude na základě navrhované změny zákona o daních z příjmů možné odečíst od základu daně.
2. Poplatník poskytl dar na účet ukrajinského velvyslanectví v České republice za účelem nákupu obranného materiálu (např. zbraní a munice). Hodnotu takového daru bude na základě navrhované změny zákona o daních z příjmů možné odečíst od základu daně.

C) Rozšíření okruhu subjektů, kteří mohou uplatnit odpočet daru od základu daně:

Od základu daně bude možné odečíst dary v případě daně z příjmů fyzických osob i tehdy, poskytnou-li je daňoví rezidenti státu Ukrajina při splnění ostatních podmínek pro odečet daru od základu daně, pokud prokáží, že úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky tvoří 90 % jeho zdanitelných příjmů (s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby).

D) Prodloužení doby navýšení maximální hodnoty daru, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně, na 30 % o jeden rok

V letech 2020 a 2021 (v případě poplatníků, kteří jsou právnickými osobami, ve zdaňovacích obdobích, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022) bylo možné od základu daně odečíst hodnotu daru v úhrnu do výše 30 % základu daně. Podle současného znění zákona o daních z příjmů je opět možné odečíst hodnotu poskytnutého daru pouze do výše:

1. 15 % základu daně (poplatník je fyzickou osobou),
2. 10 % základu daně (poplatník je právnickou osobou).

Po přijetí navrhované změny zákona o daních z příjmů bude hranice 30 % obnovena a bude navazovat na předchozí období, ve kterých činila tato hodnota rovněž 30 %. Toto prodloužení se týká:

1. zdaňovacího období roku 2022 (poplatník je fyzickou osobou)
2. zdaňovacích období, která skončila od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2023 (poplatník je právnickou osobou).

Pozor!

Výše uvedený odpočet hodnoty daru od základu daně však lze i nadále uplatnit jen tehdy, vykáže-li poplatník na konci zdaňovacího období kladný hospodářský výsledek, resp. základ daně, nikoliv ztrátu.

Hodnota daru, který poplatník hodlá odečíst od základu daně, se prokazuje v souladu s Pokynem GFŘ D-22 dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut, a datum poskytnutí.

Dary poskytované prostřednictvím tzv. kryptoměn

Pokud poplatník poskytne dar v kryptoměně (např. bitcoin), nejedná se o peněžitý dar. Kryptoměny nejsou považovány za peníze (tj. nejedná se o bezhotovostní transakce), nýbrž za věci, a proto je k daru poskytnutému v kryptoměně přistupováno jako k daru nepeněžitému. Poskytnutí takového daru může poplatník rovněž od svého základu daně odečíst, a to ve výši hodnoty dané kryptoměny v okamžiku poskytnutí daru.

Pokud je poplatník, který dar poskytl účetní jednotkou, je hodnotou darované kryptoměny její účetní hodnota. Pokud dar prostřednictvím kryptoměny poskytl poplatník, který nevede účetnictví, určí hodnotu v souladu s Pokynem GFŘ D – 22, jenž tato bezúplatná nepeněžitá plnění včetně služeb oceňuje, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona o oceňování majetku. K určení hodnoty dané kryptoměny je možné využít přepočet hodnoty této kryptoměny zjištěné na neregulované burze, kde se vyhlašuje hodnota kryptoměny vůči některé z oficiálních měn. Je-li tato hodnota vyhlášena v cizí měně (nejčastěji v amerických dolarech), je nutné ji přepočíst na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den poskytnutí daru.

VÝDAJE NA BEZÚPLATNÉ NEPENĚŽITÉ PLNĚNÍ

Výdaje vynaložené na poskytnutí daru dle současného zákona o daních z příjmů nejsou daňově uznatelnými výdaji.

Na základě plánované změny zákona o daních z příjmů však budou výdaje, které poplatník vynaložil na poskytnutí nepeněžitých darů na pomoc státu Ukrajina a jeho obyvatelům v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jeho území, přímo daňově uznatelné, pokud bude naplněna podmínka jeho účelu, která je stejná jako pro účely snížení základu daně o hodnotu daru podle § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. V daném případě však na rozdíl od odpočtu daru od základu daně lze takový dar poskytnout přímo fyzické nebo právnické osobě bez omezení, tj. rozhodujícím faktorem je naplnění účelů bez ohledu na osobu příjemce. Jedná se výdaje na nepeněžitá plnění, která jsou přímo určená na plnění konkrétního účelu, např. služby (odvoz autobusem, ubytování) nebo věci (oblečení, nábytek, zdravotnický materiál). Tato plnění mohou být poskytnuta jak přímo ukrajinským občanům či právnickým osobám, tak českým poplatníkům, pokud bude jednoznačně prokázáno, že jsou určena na pomoc Ukrajině nebo jejím obyvatelům.

Příklad:

1. Poplatník, který je právnickou osobou, provozující autobusovou dopravu, dobrovolně a zdarma využije své autobusy a zaměstnance na přepravu ukrajinských uprchlíků. Náklady, které u toho vynaložil (např. pohonné hmoty, odpisy používaného majetku, mzda pro zaměstnance) budou daňově uznatelné, neboť výdaje byly vynaloženy na humanitární účely.
2. Poplatník vypůjčí autobus české neziskové organizaci, aby s ním přepravovala ukrajinské uprchlíky, související náklady (např. pohonné hmoty, odpisy) budou daňově uznatelné.

Pozor!

Pokud poplatník uplatní tento výdaj jako daňově uznatelný výdaj, nelze již o stejnou hodnotu snížit základ daně podle § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

PŘÍJEMCE BEZÚPLATNÉHO PLNĚNÍ

V případě, že poplatník je příjemcem daru, je již na základě současného znění zákona o daních z příjmů příjem v podobě tohoto daru osvobozen od daně, bez ohledu na skutečnost, zda je příjemce daňovým rezidentem České republiky či nikoliv. Osvobozen je však pouze dar, který poplatník obdržel z humanitárních nebo charitativních důvodů nebo z veřejné sbírky.

Nově budou od daně osvobozeny nejen tyto dary, ale rovněž dary, které poplatník obdrží jako podporu obranného úsilí státu Ukrajina (např. zbraně, munice, vojenské příslušenství apod.).

Příklad:

Poplatník poskytne dar veřejně prospěšné organizaci se sídlem na území státu Ukrajina za účelem nákupu zbraní a munice. Příjem této veřejně prospěšné organizace bude nově osvobozen od daně, a tudíž nebude nutné, aby poplatník poskytující dar odvedl správci daně v České republice srážkovou daň.

Pokud poplatník, který je zaměstnancem, obdrží od svého zaměstnavatele peněžní dar za účelem pomoci v tíživé životní situaci v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, nejedná se o sociální výpomoc dle § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů. Tento dar bude však přesto osvobozen od daně z příjmů, jelikož se jedná o bezúplatné plnění obdržené z humanitárních nebo charitativních důvodů.

V případě, že zaměstnavatel poskytuje svému zaměstnanci ubytování za zvýhodněné nájemné, jedná se na straně zaměstnance o příjem podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Pokud však zaměstnavatel poskytne ubytování také rodině zaměstnance, která opustila Ukrajinu z důvodu válečného konfliktu, bude příjem tohoto zaměstnance na základě plánované změny zákona o daních z příjmů od daně osvobozen. To platí i pro případy, kdy jeden z rodinných příslušníků ukrajinských obyvatel nově příchozích v důsledku ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny získá na území České republiky zaměstnání s tím, že jemu a celé jeho rodině je poskytnuto ubytování ze strany zaměstnavatele.

Příklad:

Zaměstnavatel poskytuje svému zaměstnanci ubytování za zvýhodněné nájemné, kdy je daň ze vzniklého příjmu zaměstnanci srážena ze mzdy. V důsledku válečného konfliktu na území státu Ukrajina rodina tohoto zaměstnance opustí stát Ukrajina a přicestuje do České republiky, kde zamýšlí sdílet ubytování s tímto zaměstnancem. Zaměstnavatel jim za tímto účelem poskytne prostornější a dražší ubytování. Zaměstnanci by tudíž měla být ze mzdy sražena vyšší daň společně v rámci měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Tato částka bude nově od daně z příjmů osvobozena, a pokud již byla ze mzdy sražena, bude zaměstnanci zaměstnavatelem vrácena v průběhu zdaňovacího období (viz postup § 38i odst. 1 zákona o daních z příjmů)

Orgány Finanční správy budou již nyní postupovat v souladu s navrhovanou změnou zákona o daních z příjmů.

Ministři na jednání vlády dne 6.4. 2022 odsouhlasili balíček proti rostoucím cenám pohonných hmot. Jeho součástí je především zrušení silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Vláda tímto krokem reaguje na vysoké ceny pohonných hmot v důsledku mimořádné situace vyvolané ruskou agresí proti Ukrajině. Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility.

„U silniční daně odhadujeme rozpočtový dopad na zhruba 4,2 mld. Kč ročně, které zůstanou v kapsách zejména malých a středních podnikatelů. Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do nafty pak povede k jejímu zlevnění 1,5-2 Kč na litr. Vedle toho jsme dopravcům prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash-flow,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Balíček kromě zrušení silniční daně v kategorii pod 12 tun řeší také nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, u nichž sazby silniční daně přiblíží evropským minimům daným směrnicí o Eurovinětě. Konkrétní příklady úspor v případě zrušení silniční daně uvádíme níže.

Díky odstranění povinnosti přimíchávat biopaliva do pohonných hmot bude možné využít i jinou, cenově i nákladově výhodnější metodu, jak plnit emisní cíle dle evropských předpisů. Doposud měl dodavatel velmi omezené možnosti jak dosáhnout minimálního podílu biopaliv v pohonných hmotách, a to konkrétně 6 % biosložky v naftě a 4,1 % biosložky v benzinu. Cena biosložky je přitom vyšší než cena samotných paliv, proto by odstranění povinnosti jejího přimíchávání mělo vést ke snížení konečné ceny jak pro motoristy, tak pro celý podnikatelský sektor.

Ministerstvo financí v rámci balíčku přichází také s podporou nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn) v rámci novely zákona o daních z příjmu. V případě využívání služebního nízkoemisního vozidla zaměstnancem nejenom pro pracovní, ale i pro soukromé účely, dojde ke snížení výše příjmu zaměstnance, který se odvíjí od vstupní ceny využívaného vozidla (dnes 1 % vstupní ceny za každý kalendářní měsíc). Nově bude u jinak dražších nízkoemisních vozidel zaměstnanec danit příjem pouze ve výši 0,5 % vstupní ceny. Pro zaměstnance tak bude výhodnější nízkoemisní vozidlo více využívat i pro soukromé účely.

Současně dojde v rámci novely zákona o daních z příjmů ke zkrácení doby odpisování dobíjecích stanic pro elektromobily z 10 na 5 let (wallboxů i samostatně stojících dobíjecích stanic). Bude tak možné rychleji uplatňovat náklady na pořízení elektrodobíječek jako daňový výdaj.

Úspory v případě zrušení silniční daně: příklady 4 různých vozidel 

Roční sazba daně se určuje podle údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. V souvislosti s datem registrace vozidla se roční sazba daně může snížit o 48 %, 40 %, či 25 %. Výše snížení se odvíjí od stáří vozidla, resp. data první registrace vozidla a platí vždy po dobu 36 kalendářních měsíců:

• snížení o 48 %  – stáří do 3 let od první registrace
• snížení o 40 % – stáří 4 až 6 let
• snížení o 25 % – stáří 7 až 9 let.